Jak začít s orientačním během



Jak vznikl orientační běh (OB)?

Asi nejvíc se o tom, co je orientační běh, proč vznikl, jak se běhá, jak vypadá mapa a proč se používají specifické značky a symboly, dozvíme z přehledu historie vzniku OB.

Orientační běh vznikal postupně koncem 19. století v Norsku, zejména mezi vojáky. Od počátku to byla jednoznačně běžecká soutěž jednotlivců, v neznámém terénu, pouze s pomocí mapy a kompasu. Pro nás je nezvyklé to, že každý mohl mít při závodě mapu podle svého výběru. Používaly se veřejné i vojenské mapy, obvykle 1:25 000 až 1:100 000, s vrstevnicemi po 10 až 30 m, většinou černobílé a co do kvality byly velmi nedokonalé. Dnešní turistické mapy podobných měřítek nebo tehdejší mapy rakousko-uherské jsou o více jak třídu kvalitnější. Tratě byly sice podobně dlouhé jako dnes, ale byly tvořeny jen dvěma až čtyřmi kontrolami na velmi výrazných místech. Křižovatky silnic nebyly výjimkou. Kontroly si do mapy zakresloval každý závodník sám podle slovního zadání. Mezi nimi se ovšem běželo volným terénem. Toto pojetí nového sportu s využitím existujících map, ať byly jaké byly, se rozšířilo ve Skandinávii a později i ve Švýcarsku a udrželo se bez zásadních změn až do druhé světové války. Norsko bylo od jara 1940 okupováno Němci. V té době se orientační závody podezřele podobaly odboji. V jisté míře se však pořádaly dál, některé v rámci centrálně organizované tělovýchovy, jiné ilegálně. Všeobecně zpřísněný režim se však projevil i zákazem prodeje, konfiskací a utajováním map a bylo nutné hledat náhražku.


vlevo - mapa použitá pro první OB 31.10.1897, lyžařská a turistická 1:30 000, ekv. 20 m, Norsko, vpravo - mapa pro parkový OB roku 1998 ČR

První mapa speciálně pro OB vznikla pro ilegální noční závod roku 1941 v prostoru 20 km západně od Oslo překreslením lesnické mapy a přidáním několika detailů zjištěných v terénu. Byla černobílá, v měřítku 1:25 000 s ekvidistancí (vzdáleností vrstevnic) 10m. Podobných map vzniklo v následujících letech války i po ní ještě několik.

Slabá kvalita používaných map závodníkům vadila a to vedlo v roce 1947 skupinu studentů k tvorbě první úplně od základu vytvořené mapy s názvem Storen. Provedli pečlivou triangulaci celého prostoru, vrstevnice proměřili barometrem a teprve do vzniklé kostry dokreslovali detaily. Pracovali v měřítku 1:25 000, výsledná černobílá mapa byla 1:50 000. V roce 1950 se objevilo několik map barevných, ale vzhledem k ceně zůstávala i nadále většina map černobílá. Někdy používali mapaři jako podklad i letecké fotografie, poprvé snad 1948, kdy byly vytvořeny originální, perspektivou zkreslené snímky bez jakékoliv úpravy. Revolucí v mapování byla mapa norského mistrovství štafet v roce 1962, která obsahovala množství detailů vykreslených pětimetrovými vrstevnicemi a poprvé rozlišila porostlé a neporostlé bažiny. Ruku v ruce s podrobnější kresbou se začala objevovat i podrobnější měřítka od roku 1955 mapa 1:20 000 (1km = 5cm) až po měřítko 1:10 000 (1km = 10cm) s 2,5m ekvidistancí ve Švédsku cca 1970. Postupně se objevovaly i podrobnější mapy parků, školních pozemků, ale i krytých prostor apod. Na podrobnějších a přesnějších mapách bylo možno závodníkům stavět tratě náročnější na orientaci, s větším počtem kontrol a měnil se charakter tratí. Počet kontrol na běžné mužské trati vzrostl z původních 2 - 3 na nynějších 20 - 30, celkový počet kontrol v terénu se dnes u největších závodů (pětidenní O-ringen) blíží tisícovce.

Mezinárodní federace orientačního běhu (IOF) vznikla roku 1961 z nutnosti sjednotit pravidla pro OB a tvorbu map. IOF. Prohlásila norské mapy za vzor, což znamenalo zejména potvrzení bílé barvy pro les a žluté pro otevřený terén. (dosud byly louky a pole vyjádřeny někdy hnědým či černým rastrem / polotónem, jindy byly lesy zelené a louky bílé. V roce 1965 byl vytvořen i první mapový klíč IOF a v roce 1969 metodický návod k tvorbě map pro OB. V zásadních rysech byl shodný s dnešním pojetím.

Ve Švédsku byla 1. mapa vytvořena počítačem roku 1986. V souvislosti s překotným rozvojem osobních počítačů se kresba počítačem mohla brzy a rychle rozšířit. Zpočátku se používaly universální programy pro vektorové kreslení od roku 1988 se začal hojně využívat program OCAD.

Každá mapa nevyhnutelně nese rukopis svého tvůrce, různí mapaři zpracují tentýž prostor ze stejných nebo i různých podkladů odlišně.

Specifika map pro některá odvětví OB:
NEJ OB mapy:
O historii OB píše Zdeněk Lenhart na : http://tvorbamap.shocart.cz/historie/svet.htm
Ukázky prvních map a jejich vývoje jsou na : http://www.orienteering-history.info/cmaps.php